Odkud přišel český národ, jací byli první čeští panovníci či jaké techniky mučení byly v raném středověku nejoblíbenější – to vše je obsahem nejstarší české dochované kroniky. Kosmas ji sepsal v 1. polovině 12. století. Kronika je cenná nejen z historického, ale i uměleckého hlediska. Kosmas používá živý jazyk i barvitá líčení.

O AUTOROVI

Kosmas se narodil kolem roku 1045. Byl prvním českým kronikářem. Informace o jeho životě nejsou příliš známé, jen to, co o sobě sám napsal ve své kronice.

Pravděpodobně pocházel z rodiny duchovního, zřejmě to byla rodina bohatá, protože umožnila Kosmovi studia v zahraničí na různých evropských školách. Po návratu do Čech se stal členem pražské kapituly. Později pracoval jako její děkan.

Byl ženatý, měl ženu Božetěchu a syna Jindřicha. Zemřel v roce 1125.

Kronika česká je Kosmovým jediným známým dílem.

CHARAKTERISTIKA DÍLA

Kosmova kronika česká (Chronica Boemorum) je nejstarší českou kronikou. Vznikala nejpíše mezi lety 1119-1125. Patří k nejdůležitějším středověkým literárním památkám u nás a je to významný pramen pro zmapování doby raného středověku na českém území.

Sám Kosmas čerpal z vyprávění starců, z věrohodných zdrojů té doby i z Kosmovy vlastní zkušenosti.

Kosmas se snaží odpovědět na otázky: Kdo jsou Češi, odkud přišli a kam směřují? Do díla pronikla i ideologie. Autor ospravedlňuje nárok Čechů na české území, jde mu o dobré postavení Čechů v zahraniční politice i o posílení významu velmožské vrstvy v politice. Kosmar věří ve velkou českou budoucnost.

Kniha začíná stavbou babylónské věže, pokračuje vznikem Čechů a pak zachycuje chronologicky události českých dějin až do Kosmovy smrti v roce 1125.

Kniha má nejen historickou, ale i uměleckou hodnotu. Na Kosma navazovala celé řada dalších autorů.

Kronika je rozdělená na tři knihy.

ÚSTŘEDNÍ POSTAVY

Vzhledem k žánru v knize vystupují historické postavy z českých dějin. Ne všechny jsou historicky doložené.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A STYLISTIKA

Původní Kosmovo vydání je napsáno středověkou latinou s využitím bohemismů. V díle je řada hexametrů. Kosmas užívá často slovní hříčky, metafory a přirovnání. Jeho jazyk je živý.

Kosmův styl není jednoznačně kronikářský. Dodržuje chronologii, ale zejména novější události rozepisuje do rozsáhlých vyprávění, soustředí se na dramatické zápletky, napětí mezi postavami apod., což neodpovídá neutrálnímu kronikářskému stylu. Užívá také řadu přímé řeči, dialogů, které jsou smyšlené.

DĚJOVÁ LINIE

1. kniha

První část je z faktického hlediska nepřesná. Je ale důležitá z hlediska ideologického. Děj začíná stavbou babylónské věže, která vysvětluje původ českého národa. Ten pak došel až na české území, které bylo v té době neosídlené. Kosmas zpracovává pověsti o praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách Kazi, Tetě a Libuši, o dívčí válce atd.. Popisuje nástup přemyslovských knížet na český trůn. Prvním historicky doloženým českým knížetem byl Bořivoj I. Kniha končí rokem 1034, kdy na trůn nastoupil Břetislav I.

Kniha popisuje i dobové mravy a zvyky.

2. kniha

Břetislav jede do Polska, aby vyzvedl ostatky sv. Vojtěcha a dovezl je do Prahy. Kniha popisuje šedesátileté zápasení českých a německých knížat i dobové způsoby mučení. Kosmas zachycuje i přírodní jevy. Tato část končí rokem 1092 a nástupem Břetislava II. na trůn.

3. kniha

Za Břetislavovy vítězí křesťanství nad pohanstvím, Židé jsou násilně křtěni. O moc se mezi sebou přou Přemyslovci a Vršovci. Občanská válka končí až vyvražděním Vršovců za vlády knížete Svatopluka. Obsahem je opět popis přírodních jevů, Kosmas zmiňuje i zázračnou událost se šátkem Ludmily, který odolal ohni.

Posledním záznamem je zmínka o Kosmově smrti.