Alegorické dílo Labyrint světa a ráj srdce je neznámějším dílem „učitele národů“. Poutník putuje světem a snaží se vybrat si povolání. Nenechá se ošálit růžovými bruslemi a vidí tak falešný svět plný klamu, přetvářky, neřestí a nesvobody. Kniha ostře kritizuje společnost své doby, církev, vrchnost i vojenský stav.

O AUTOROVI

Jan Amos Komenský se narodil v roce 1592 do českobratrské rodiny. Byl posledním biskupem jednoty bratrské, spisovatelem, teologem a učitelem.

Po smrti rodičů studoval na latinském gymnáziu v Přerově. Poté studoval na vysoké škole v Herbornu, kde se začal výrazněji věnovat teologii a vědě. Po návštěvě Amsterdamu studoval semestr v německém Heidelbergu. Poté pracoval v Přerově jako rektor latinské školy.

V roce 1616 byl vysvěcen na kazatele a stal se kazatelem Jednoty bratrské ve Fulneku. Po porážce stavovského povstání v roce 1621 se musel skrývat, protože odmítl přijmout katolictví. V roce 1628 odešel do Lešna v Polsku do exilu. Do vlasti se už nikdy nevrátil. Poté dále cestoval po Evropě. Na pozvání anglického parlamentu měl vytvořit v zemi akademii věd. Pobýval ve Švédsku a Východním Prusku, než se vrátil do Lešna. Během švédsko-polské války přišel při požáru a značnou část svého díla.

V roce 1656 se přestěhoval do Amsterdamu. V Evropě byl slavný a uznávaný pro svou pedagogickou a vědeckou činnost. Zemřel v roce 1670, je pohřben v holanském Naardenu.

Komenský byl dvakrát ženatý. První žena i s dětmi zemřeli na mor.

DALŠÍ DÍLA AUTORA

• náboženské a filozofické spisy – Listové do nebe, Kšaft umírající matky jednoty bratrské
• pedagogické spisy – Velká didaktika (Didactica Magna), Informatorium školy mateřské, Dveře jazyků otevřené, Orbis Pictus, Škola hrou
• pansofická díla – Plán vševědy, Anděl míru

CHARAKTERISTIKA DÍLA

Labyrint světa a ráj srdce patří k vrcholným dílům českého baroka. Komenský dokončil první díl v roce 1623, dílo ale i poté mnohokrát přepisoval a upravoval.

Je to dílo alegorické. Svět je znázorněn jako město–labyrint. Tím prochází poutník–vypravěč a hledá smysl života.

Kniha realisticky odráží svou dobu a její myšlení, je kritikou společenských nedostatků, kritikou nešvarů církve, vrchnosti i vojenského stavu. Odsouzeny jsou vlastnosti jako závist, neupřímnost, úplatkářství, řevnivost, namyšlenost, povrchnost či náboženská nesnášenlivost. Naopak oceňováni jsou učenci, vzdělanci, spořádaní a ctnostní lidé, lidé zbožní, pokorní a spravedliví.

ÚSTŘEDNÍ POSTAVY

Poutník – Vypravěč. Vzdělanec, který neustále touží po vědění. Typ renesančního člověka. Bloudí světem a hledá smysl života. Zastupuje autora.

Mámení – Jeden z jeho průvodců. Znázorňuje zvyk přejímat bez promyšlení cizí názory.

Všudybud – Druhý průvodce. Představuje lidskou zvědavost.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A STYLISTIKA

Jazyk je vysoce spisovný. Pod vlivem humanismu obsahuje kniha latinská slova, pod vlivem německé kolonizace německá slova. Častá jsou termíny. Komenský má bohatou slovní zásobu a píše básnickým jazykem. Používá složitá souvětí.

Zvláštností jsou vlastní jména, která jsou metaforami. Charakterizují své nositele (př. Mámení, Nedbal, Zlatomíl atd.).

Vyprávění probíhá v ich-formě, vypravěčem je hlavní postava poutníka.

DĚJOVÁ LINIE

Děj je odehrává ve městě, které vypadá jako labyrint. Říká se mu Svět. Je v něm Brána života (místo zrození), Brána rozchodu (místo, kde se přiděluje povolání a stav), náměstí a šest ulic (ty znázorňují jednotlivé stavy – řemeslníky, lékaře, vědce, vrchnost, soudce a duchovní), hrad královny Moudrosti (pokladna vědění, je pro všechny) a Hrad štěstí (jen pro některé, ale všichni se na něj touží dostat).

Tímto Světem se prochází poutník, který se dostal do věku, kdy se má rozhodnout pro nějaké povolání. Provází ho dva průvodci, Mámení a Všudybud, kteří mu nasazují růžové brýle, které mají zkreslovat vidění. Poutník si je ovšem nasazuje křivě, aby viděl realitu.

A tak vidí všude faleš, klam, marnost, nesvobodu, hříchy, neřesti a ne rozumný s krásný svět, jak ho prezentují poutníkovi průvodci. Lidé nosí masky a přetvařují se, svůj stav povyšují nad ostatní, poutník slyší hádky, sleduje nejrůznější potyčky. Poutník nenašel v žádném stavu štěstí, jen zklamání. Na hradě královny Moudrosti si uvědomuje, že ani ona není spravedlivá. Hrdina propadne zoufalství. Pak ale uslyší nebeský hlas, aby hledal ve svém srdci. Láska k Bohu, život v náboženském rozjímaní – to je cesta ke skutečnému životu.